Význam měsíčků jako venkovské kultury k řezu je u nás nepatrný. Nedoceněné je však přirychlování, neboť lehce nakvétají a svými sytými žlutými a oranžovými tóny přinášejí změnu do běžného sortimentu řezaných květin. Výsledek přirychlování v předjarní době je závislý na dostatku světla a slunečního záření.
Abychom měli plynule řezané květy od listopadu do června, musíme osivo vysévat ve dvou termínech a to poprvé koncem července až začátkem srpna, podruhé koncem října. Květy z prvního výsevu začínáme řezat od poloviny listopadu, z druhého výsevu od konce února. Rostliny z prvního výsevu jsou ke konci února vysíleny a kvalita květů je slabší. Proto je třeba, aby v této době již začínaly kvést rostliny z druhého výsevu. Abychom měli dostatek řezaných květů až do doby květu venku rostlých měsíčků, je nutné rostliny z prvního výsevu, jakmile jsou vyčerpány, seříznout. Seříznuté rostliny začnou znovu nakvétat v polovině dubna, kdy již zase zeslábnou rostliny z druhého výsevu.
Poprvé vyséváme do pařeniště se zeminou s přídavkem rašeliny. Osivo zasypeme a dobře zalijeme. Pak položíme okna a zastíníme. Po přepíchání necháváme pařeniště uzavřené až do doby, kdy se rostliny ujmou. Nepřepichujeme příliš hustě, aby rostliny měly dobré kořenové balíčky, které podpoříme přidáním rašeliny do zeminy k přepichování. Rostliny přihnojujeme jednou týdně zálivkou, v níž je 1 g Hortusu na 1 litr vody. Hotové rostliny vysazujeme v druhé polovině září do japanu.
Měsíčky vyžadují živnou zem. Protože jsou vápnomilné, půdu dobře provápníme; nejvhodnější půdní reakce je 7,5 – 8 pH. Nehnojíme ji chlévským hnojem, ale použijeme dobrý kompost. Dobře připravená a živná půda je předpokladem dobrého výsledku celé kultury.
Rostliny vysazujeme na vzdálenost 35 x 25 cm. Hustší výsadba se nedoporučuje, protože rostlinám naroste příliš mnoho listů. Zaléváme běžně, podle potřeby. Během hlavního růstu i v době řezu rostliny pravidelně po 10 – 12 dnech přihnojujeme. Používáme střídavě Hortus a superfosfát, a to 1 g na 1 litr vody. Zabráníme tím špatné kvalitě květů z postranních výhonů, které se po pravidelném přihnojování dostatečně vyvíjejí. Jednostranné přihnojování dusíkem je nevhodné, neboť rostliny zbujní, pozdě kvetou a uříznuté květy mají ve váze malou trvanlivost. Půdu několikrát prokypříme. Teplotu udržujeme ve stálém rozmezí 5 – 8 °C, a překročí-li za slunečního svitu 10 °C, bohatě větráme. Přechodný pokles teploty až k 1 °C snášejí rostliny beze škod. Velmi velkých květů dosáhneme vyštipováním postranních poupat, ač někdy je tímto zásahem ohrožen finanční výnos celé kultury.
Poprvé, tj. v červenci, vyséváme osivo do pařeniště, podruhé, tj. koncem října, do truhlíků. Rostliny buď přepichujeme do truhlíků, nebo, což je výhodnější, je balíčkujeme, nebo hrnkujeme do 6 – 7 cm velkých květináčů. Balíčkování nebo hrnkování má velký význam pro výsadbu, neboť neporušíme kořenový bal. Takto vysazené rostliny se v této roční době ujímají lépe a beze ztrát. Vysazujeme je v druhé polovině prosince, takže mohou využít plochy v japanech uvolněné po chryzantémách. Rostliny zaléváme a hnojíme v této zimní době zvláště opatrně.
Otázka vhodnosti odrůd k pěstování pod sklem se řídí jejich výnosností. Vhodné jsou pouze velkokvěté odrůdy. Předem se vylučují odrůdy drobnokvěté a slabě rostoucí. Pro zasílání řežeme květy v polorozvitém stavu.