Klíčící rostlinky hynou: padání houbového původu.

Na listech nacházíme:

a) Žluté, později hnědavé skvrny, na rubu listů jsou v těchto místech porcelánově bílé zduřeniny, které pukají, a rozprašuje se z nich bílý prášek: plíseň bělostná (Albugo candida).
b) Drobné dírky, jako by byly propíchány špendlíkem. Jsou to požery způsobené drobnými, černými skákavými brouky: dřepčíci (Phyllotreta sp.).
c) Nepravidelné požery, někdy i holožír působený housenkami: předivky polní (Plutella maculipennis).

Rostlina žloutne, krní a hyne:

a) Na kořenech jsou zduřeniny měnící se v nádorky, které jsou na průřezu plné, bez chodbiček. Později se mění v kašovitou hmotu: nádorovitost košťálovin (Plasmodiophora brassicae).
b) V kořenovém krčku jsou vyžrány chodbičky, někdy je v ní ještě bělavá beznohá larva dlouhá 4 – 5 mm, se žlutohnědou hlavou: krytonosec zelný (Ceutorrhynchus pleurostigma).
c) Kořenový krček uhnívá, za vlhka je na něm bělorůžový povlak houby: fuzariové vadnutí (Fusarium sp.).
d) Stonky jsou zdeformované, zduřelé a pokryté šedobílým plísňovitým povlakem: plíseň fialy (Peronospora matthiolae).
e) Na stoncích a kořenovém krčku nejsou patrny žádné příznaky, na příčném průřezu stonku jsou zhnědlé vodivé dráhy: bakteriální vadnutí (Xanthomonas matthiolae).

Květy jsou pruhované, přitom na listech je slabá mozaiková skvrnitost: pestrokvětost – virus černé kroužkovitosti zelí (Brassica virus 1).