Od pravých padlí je třeba odlišovat plísně, nazývané někdy prakticky „nepravé padlí“. Tyto houby tvoří totiž bělavé nálety na povrchu listů, ale ne tak husté a ne tak typicky moučnaté jako u pravých padlí. U plísní se konidiofory a výtrusy, které jsou patrny jako bělavý povlak, tvoří většinou jen na spodní straně listů. K velmi […]
Rubrika: Choroby houbového původu (strana 2 z 3)
Najdeme-li na listech nebo mladých výhonech rostlin bělavý povlak houbových vláken, takže rostlina vypadá, jako by ji někdo poprášil moukou, jsou rostliny napadeny padlím. V kulturách letniček se padlí vyskytuje nejčastěji na begóniích. Jde o druh padlí begóniové (Oidium begoniae). Padlí měsíčkové (Sphaerotheca fuliginea) napadá měsíčky jen příležitostně ve sklenících nebo v příliš vlhkých polohách. […]
Zvláštní skupinu hub tvoří rzi. Své jméno dostaly od žlutavé nebo hnědavé barvy výtrusů, které se tvoří ve velkém množství na spodních stranách listů. Zde můžeme pozorovat typické prášivé polštářky průměru většinou 1 až 2 mm (to jsou ložiska výtrusů). Většina rzí vytváří na listech kupky letních výtrusů, která mívají světlejší barvu a koncem léta […]
Speciální skupinu skvrnitostí tvoří houby označované společným českým názvem černě. Na skvrnách na listech vytvářejí totiž za vlhka velká množství tmavě zbarvených výtrusonošů, čímž vznikají na listech skvrny, jakoby pokryté tmavým sametem. Tento nános výtrusů lze snadno s listů setřít. Na letničkách jsou velmi rozšířené čerň hvozdíková (Heterosporium echinulatum) na karafiátech a čerň ostálková (Alternaria […]
Houbová skvrnitost na listech vzniká tím, že podhoubí parazitické houby prorůstá pletivy listu mezi buňkami rostliny, z nichž vysává ústrojné látky a způsobuje odumření této části listu. Skvrnitost listů na květinách vyvolávají nejčastěji houby z rodů Cercospora, Colletotrichum, Entyloma, Marsonina, Phyllosticta, Ramularia, Septoria a příležitostně také Ceratophorum. Přesně je lze rozlišit pouze mikroskopem, který však […]
© 2024 Letničky a dvouletky
Šablona od Anders Noren — Nahoru ↑