Verbenaceae – Sporýšovité

n. Eisenkraut, a. Vervain, fr. Verveine

Základem pojmenování je latinské slovo verbum, tj. slovo. Podle Plinia byla Verbena officinalis obětní rostlinou a na ni se přísahalo. Váže se k ní mnoho pověr a pověstí. Asi 200 druhů vytrvalých i polokeřovitých rostlin pochází převážně z Ameriky. První byly dovezeny do Francie roku 1737 a rychle se rozšířily do mnoha zahrad. Křížením různých druhů vzniklo mnoho nových odrůd; v polovině 19. století je uváděno až 200 různých forem, které se většinou udržovaly vegetativně.

Verbena bonariensis L. je domovem v Severní a Jižní Americe. Vytrvalé, vzpřímené, 50 – 100 cm vysoké, velmi rozvětvené rostliny se pěstují jako letničky. Rostliny jsou drsně plstnaté, v horní části řidčeji olistěné. Květy jsou lilákové až fialové a jsou nahloučeny v hustých vidlanech. Rostliny kvetou od července až do mrazu a i po odkvětu působí svým hnědofialovýcm odkvetlým květenstvím velmi dekorativně. Používá se k výsadbě s vysokými letničkami i trvalkami na rabata i pro řez. Pěstovat se začala v r. 1737.

Verbena canadensis BRITT. (syn. V. aubletia JACQ.) pochází z jihovýchodních částí Severní Ameriky. Rostliny jsou 25 – 40 cm vysoké a až 30 cm široké, kompaktního kulovitého vzrůstu. Světle zelené listy jsou nepravidelně laločnaté, na okraji vroubkované. Zkrácené hrozny jsou 5 cm široké; jednotlivé živě zbarvené fialově růžové kvítky jsou 1,5 cm velké. Kvete velmi brzy po výsevu, tj. již od června, až do pozdního podzimu. V zahradách se pěstuje od r. 1774.

Verbena rigida SPRENG. (V. venosa GILL. et HOOK.) je rozšířena v Severní a Střední Americe. Je vytrvalá, v zahradách se pěstuje jako letnička od r. 1830. Řídké, široce rozložené, hustě olistěné rostliny jsou 30 – 40 cm vysoké. Protáhlé, špičaté, vstřícné listy mají zubatý okraj a drsný povrch. Květní stopky vyrůstají z paždí listů. Světle purpurově fialové kvítky jsou zpočátku uspořádány v hroznovitém květenství, které se později prodlužuje a vidličnatě dělí. U nás se pěstuje jedna odrůda Verbena venosa – fialová.

Verbena hybrida VOSS. je kříženec mnoha druhů, např. V. peruviana, V. phlodifolia, V. incisa, a V. platensis. Z ní bylo vyšlechtěno mnoho nových odrůd s krásně zbarvenými vrcholíky příjemně vonících kvítků jasných svítivých barev. Tyto odrůdy se dříve rozdělovaly do několika skupin podle růstu a zbarvení květu, např. jednobarevné, s okem, čárkované nebo pruhované (tzv. italské verbeny). Dnes se dělí odrůdy podle vzrůstu do dvou skupin, ale ani zde není ve všech cenících rozdělení jednotné.

1. Skupina „Mamuth“ (V. hybrida grandiflora) má rostliny 25 – 40 cm vysoké, bohatě rozvětvené, široce keřovité až rozseklé, rozrůstající se až do šířky 50 cm. Postranní stonky jsou rozvětvené, ukončené vrcholíkovým květenstvím 5 – 6 cm širokým, v němž rozkvétá najednou 13 – 20 kvítků. Jednotlivé kvítky mají řepicovitou korunku s pětičetným okrajem. Do této skupiny řadíme velký počet odrůd. Z našeho sortimentu jsou zde zařazeny odrůdy: Verbena hybrida grandiflora ,Červený’, ,Bílý’, ,Fialový s okem’, ,Salmonea’ – růžový, ,Mamuth’ – tmavě modrý, ,Marylin’ – růžově šarlatový s malým bílým očkem.

2. Skupina „Compacta“ (V. hybrida compacta nana) má rostliny nižší, jen 20 až 25 cm vysoké, bohatě rozvětvené, kulovitého, vzpřímeného vzrůstu (některé odrůdy jsou však plazivé), velmi bohatě kvetoucí. Většina nově vyšlechtěných odrůd patří do této skupiny a v posledních letech se i u nás začaly z této skupiny pěstovat nové hezké odrůdy, které jsou v ceníku uvedeny pod jménem Verbena hybrida nana compacta ,Kristall’ – bílý, plazivý, ,Leuchtfunk’ – šarlatový plazivý; patří sem i odrůdy uvedené jako V. hybrida grandiflora ,Romeo’ – červený s okem, ,Feuerlicht’ – svítivě šarlatový, ,Rubín’ – červenofialový, s kulovitým vzrůstem.

V odborné literatuře a v některých zahraničních cenících se ojediněle uvádějí ještě další druhy, např. Verbena erinoides LAM. – 30 – 50 cm vysoká, fialová, Verbena perruviana BRITT. – velmi pěkná, jen 15 cm vysoká, plazivá, ohnivě červená, Verbena tenera SPR. (syn. V. pulchella SW.) – 10 – 20 cm vysoká, plazivá, růžově nebo karmínově fialová, s velkými dekorativními listy.
Jednotlivé odrůdy V. hybrida se vzájemně sprašují, a proto se musí rostliny vybrané pro sklizeň semene izolovat. Květy nejvíce opylují lyšaji. Semeno někdy vypadává, když ještě vrcholek květenství kvete. Musí se proto sklízet včas.
Rostliny jsou na půdu celkem nenáročné a daří se v každé dostatečně výživné zahradní půdě v teplé, slunné poloze. Některé druhy přímo vyžadují suchá místa na plném slunci.
Semeno vyséváme počátkem března do truhlíčků nebo do pařeniště. Klíčí někdy dosti nepravidelně, většinou však vzejde během 10 – 14 dnů. V. rigida klíčí 3 – 4 týdny a výsevy se proto nesmí nechat přeschnout. Mauser doporučuje vyseté truhlíčky vystavit na jednu noc do mrazu, čímž se vzcházení urychlí. Semeno zasypáváme jen velmi slabou vrstvou písku. Semeno zasypané silnější vrstvou špatně vzchází a rostliny většinou popadají. Mladé rostlinky včas přepícháme. Velmi dobře se osvědčuje předpěstování v balíčcích nebo malých květináčcích. Rostliny nesnášejí mráz, a mohou se proto vysazovat až koncem května na vzdálenost 25 – 30 cm. Začínají kvést koncem června a kvetou do podzimu. Oplocením chráníme porost před požerky zajíců.
Květiny vysazují do pestrých květinových záhonů samostatně, v čistých barvách i ve směsích. Jsou vhodné na úzké, dlouhé záhony v trávníku nebo při cestách, na ozdobné zídky, terasy, balkóny, i do okenních truhlíčků a kameninových mís. Hlavní předpoklad pěkného květu je výsluní a pak rozkvetlé rostliny vzbuzují po celé léto zasloužený obdiv. V. rigita (V. venosa) se velmi dobře uplatňuje ve velkých skupinových výsadbách na veřejných prostranstvích. Dobře se kombinuje s některými druhy květin např. na obrubu pro listnaté druhy (Canna apod.)

Semeno V. hybrida je 5 mm dlouhé, mělce rýhované, světle hnědé. V 1 g je 300 – 400 semen. Klíčivost si udrží 1 – 2 roky, někdy se klíčivost již druhým rokem podstatně sníží.