Do širokého názvu slaměnek, zahrnujeme celé skupiny rostlin, ale také jen květy mnohých letniček. Vyznačují se zvláštními květy, které mají tu vlastnost, že i uříznuté a usušené podržují si původní tvar a barvu. V zahradách nemají velký okrasný význam. Používají se v sušeném stavu ve vazačství a do váz v zimním období. Dříve se slaměnky pěstovaly v každé zahrádce. Dnes jsou v oblibě již jen u starších lidí a na venkově. Váza se slaměnkami je v bytě považována za lapač prachu a z hygienických důvodů se odmítá. Přesto jejich použití ve vazačství, k ozdobě hrobů a krátkodobě do váz trvá.
Chceme-li, aby si slaměnky po usušení udržely své intenzívní zbarvení, vysíříme je. Svazky se slaměnkami zavěsíme do nějaké těsné bedby, na dno dáme na misku několik sirných pásků, které zapálíme, a bednu necháme uzavřenou po dobu 24 hodin. Vysířením se barva ustálí, takže je stejná jako u čerstvě uříznutých květů. Některé slaměnky namáčíme do zředěné kyseliny dusičné, která červené odstíny zbarví karmínově.
Nejrozšířenější jsou Helichrysum a Statice. Mezi méně pěstované slaměnky patří Acroclinium, Gomphrema, Helipterum a Xeranthemum.