Euphorbiaceae – Pryšcovité
n. Wunderbaum, Palma Christi
Podoba semen s obtížným hmyzem dala podnět k pojmenování rostliny podle latinského slova ricinus, tj. klíště. Pochází pravděpodobně z Afriky nebo z Východní Indie. Dnes je zplaněný a pěstuje se ve všech teplejších krajích. V tropech a subtropech jsou to polokeře i vytrvalé stromky s dlanitě dělenými listy, dorůstající výšky až 8 m. V našem klimatu se může pěstovat jen jako letnička, protože nevydrží ani při mírné zimě.
Rod má jen jeden druh, Ricinus communis L., který má mnoho forem, jež se od sebe liší vzrůstem, zbarvením listů a tvarem semen. V dobrých podmínkách rostliny u nás dorůstají výšky 3 m i více. Je to prastará kulturní rostlina, která se více než pro okrasu pěstuje pro semena, ze kterých se získává olej používaný v lékařství i průmyslu. Velmi velké, dlanitě dělené, 5 – 11četné listy jsou podle odrůdy růžně zbarvené. Jednodomé květy jsou ve velkých hustých latách. Naspodu květenství jsou nahloučeny samčí květy, na vrchu samičí, které většinou kvetou o 1 – 3 dny dříve.
Z velkého počtu dříve pěstovaných odrůd se jich dnes v cenících uvádí jen několik: var. borboniensis arboreus hort. dorůstá až 3 m výšky, lodyha je červená, listy velké, lesklé zelené; var. zanzibariensis hort. má 2 – 3 m vysoké rostliny, téměř bez červeného zabarvení, listy lesklé, zelené; var. cambodgensis hort. má rostliny 1 – 2 m vysoké, stonek téměř černý, listy černohnědé až tmavě purpurové, kovově lesklé; var. gibsonii atrosanguineus hort. má stonek téměř černý, listy tmavě krvavě červené, kovově lesklé, hrozny květů i plody jsou jasně krvavě červené; var. gibsonii sanguineus hort. má rostliny vysoké až 2 m, listy i plody jsou tmavě červené. Nejnižší je var. gibsonii mirabilis hort. Rostliny jsou hustě keřovitě rozvětvené, kulovité, listy tmavé, kovově lesklé. Kvete poměrně brzy, květy i plody jsou svítivě karmínové.
U nás se pěstuje jen odrůda Ricinus borboniensis arboreus, která má až 2,5 m vysoké rostliny se zeleným listem.
Rostlina vyžaduje hlinitopísčitou výživnou půdu ve slunné poloze. Semeno vyséváme v polovině března jednotlivě do malých květináčků. Může se vysévat i dříve, pak ovšem musíme počítat s přesázením do větších květináčů. Rostliny vzejdou během 1 – 2 týdnů. Doporučuje se semeno před výsevem namočit na 24 hodin do vlažné vody, čímž se zrychlý vzejití. Semeno se může vysévat v polovině května také přímo na místo. Nesmí však přijít příliš hluboko, jen asi 2 cm. Rostliny ovšem vyrostou mnohem nižší. Na stanoviště vysazujeme rostliny koncem května. Chceme-li dosáhnout zvláště pěkných jedinců, dáme do jámy pod rostliny směs uleželého kompostu, pařeništní zeminy a písku. Jakmile rostliny začnou růst, musí se pravidelně každý týden přihnojovat roztokem plného hnojiva. Za suchého počasí vyžadují častou a důkladnou zálivku.
Vzrostlé, plně vybarvené rostliny působí vždy velmi exoticky. Používají se k výsadbě skupin do trávníků, ka maskování zdí a plotů nebo jako pozadí jiných kontrastních druhů květin. Jednotlivé rostliny se vysazují k budovám nebo do velkých rabat. Květina se může používat i jako rychle rostoucí dekorační rostlina v nádobách nebo kameninových mísách na slunných prostranstvích, balkónech nebo terasách. Předpokladem pěkného růstu je pravidelná zálivka a přihnojování.
Semeno je vejčité, zploštělé, žíhané, podle odrůdy různě velké a různě barevné. V 1 g je 3 – 6 semen; klíčí za 3 – 4 roky.