Asteraceae – Hvězdnicovité (syn. Compositae – Složnokvěté)
n. Sonnenblume, r. podsolněčnik, a. Sunflower, fr. Soleil
Jméno odvozeno z řeckých slov helios, tj. slunce, a anthos, tj. květ. Ve všech řečech se tato rostlina označuje jako „sluneční rostlina“, protože její velké květy připomínají slunce. Asi 55 druhů roste planě většinou v Severní Americe, některé ve Střední a jiné v Jižní Americe. Rostliny jsou jednoleté i vytrvalé, 40 cm až 4 m vysoké, drsné, s velkými, většinou žlutými úbory.
Helianthus annuus L. pochází ze Severní Ameriky. Pěstovat se začala již koncem 18. století. Bylo již vyšlechtěno velmi mnoho různých odrůd, které se vzájemně velmi liší jak vzrůstem, tak i velikostí a tvarem úboru. Rozdělují se do tří skupin:
1. Vysoké jednoduše kvetoucí jsou 2 – 3 m vysoké, mají velké žluté úbory a vínově červené až hnědočervené květy.
2. Vysoké plnokvěté jsou 150 – 300 cm vysoké a mají velké žluté úbory, které mají zvětšené terčové květy.
3. Nízké jednoduché i plné jsou 40 – 90 cm vysoké a mají menší květy než předcházející.
U nás se pěstuje jen jedna odrůda Helianthus annuus fl. pl. – ,Zlatožlutá’. Rostliny mají stromkovitý vzrůst, jsou 110 – 130 cm vysoké a hustě olistěné. Velké srdčité listy jsou drsné, bublinatě zprohýbané. Jasně žluté plné květy jsou 15 cm široké. Trubkovité kvítky úboru jsou hustě nahloučené, špatně se opylují a za vlhkého počasí zahnívají.
Helianthus agrophyllus TOOR. et GRAY. má menší květy i listy než předešlý druh. Vytváří však mnohem více úborů. Listy jsou pokryty stříbřitě lesklými chloupky a jsou velmi dekorativní.
Helianthus debilis NUTT. (syn. H. cucumerifolius TOOR. et GRAY.) je nižší, bohatě rozvětvený, s menším jemnějším listem. Středně velké úbory jsou žluté až hnědočervené, s velkými jazykovitými květy a většinou malým výrazným středem.
Jednotlivé odrůdy se navzájem sprašují. Chceme-li získat vybrané rostliny semeno, musíme ji izolovat.
Rostlina se daří v každé půdě, nesnáší jen vlhké studené půdy. Vyžaduje však dostatek živin, a proto musíme místo výsadby již na podzim důkladně pohnojit a rostliny ještě během vegetace několikrát důkladně přihnojit. Semeno vyséváme ve špetkách přímo na stanoviště koncem dubna na vzdálenost 40 – 70 cm. Vzejde během 10 – 14 dnů. Při jednocení ponecháme jen jednu rostlinku. Sazenice můžeme také předpěstovat v květináčích a koncem května vysázet. Rostliny začínají kvést v polovině července a kvetou až do podzimu. Vysazují se jednotlivé rostliny, doporučuje se vyvázat je k pevnému kůlu. Silný vítr za deště někdy plně rozkvetlé rostliny vyvrátí.
Helianthus vysazujeme jednotlivě nebo do menších skupin do květinových záhonů. Také se dobře hodí k ohraničení nebo k rozdělení větších ploch, k zakrytí zdí, plotů apod. Některé odrůdy se mohou použít velmi dobře pro řez. Ty vyséváme hustěji na vzdálenost 30 – 40 cm. Květy řežeme, když jsou rozkvetlé asi ze dvou třetin.
Semeno je různé podle druhu a odrůdy. U nás pěstované odrůdy mají semeno poměrně velké, kapkovitého tvaru. V 1 g je 20 – 50 semen. H. debilis má v 1 g 250 – 300 semen. Klíčivost si udrží 3 roky.