Oenotheraceae – Pupalkovité

n. Atlasblume

Tuto letničku pojmenoval Spach po švýcarském botanikovi C. H. Godetovi, který žil v 19. století. Pochází ze Severní a Jižní Ameriky, kde roste planě asi 20 druhů.

Godetia amoena LILJA (syn. Oenothera amoena LEHM.) pochází z Kalifornie. Rostliny jsou 20 – 80 cm vysoké, řídce větvené. Květenství není příliš husté. V cenících se uvádí skupina vysokých, velkokvětých plných odrůd. Pěstuje se od roku 1819.

Godetia grandiflora LINDL. (syn. G. whitneyi hort. non MORE) vznikla křížením předcházejícího druhu s jinými, dnes už neznámými druhy. Je základem současného sortimentu. Rostliny jsou 20 – 40 cm vysoké, kompaktního vzrůstu. Květy jsou až 8 cm široké, v krásných pastelových barvách.

Odrůdy se rozdělují do tří skupin:

1. Polovysoké jednoduše kvetoucí odrůdy jsou 40 cm vysoké a mají velmi mnoho jednoduchých květů s pravidelnou čtyřčetnou korunkou. U nás se pěstují odrůdy ,Bílá labuť’, ,Duc of York’ – karmínově šarlatová, ,Rosamunda’ – růžová s bílým okrajem.
2. Polovysoké plnokvěté odrůdy (syn. azaleaeflora) jsou 30 – 40 cm vysoké. Velmi bohatě kvetou a svým květenstvím jsou podobné azalkám. Z velkého počtu odrůd se u nás pěstují 4 odrůdy: ,Rembrandt’ – růžová s tmavě rudými skvrnami, ,Whitneyi růžová’, ,Whitneyi růžová s červenou skvrnou’ a ,Whitneyi karmínová’.
3. Nízké odrůdy jsou asi 20 cm vysoké a používají se pro výsadbu na rabata a na obruby. Poněvadž jsou mnohem choulostivější na nepříznivé počasí – vlhko, vedro, chladno – nemají v našich klimatických podmínkách upotřebení.
Rostlina se daří v každé zahradní půdě ve slunné poloze. Těžké mokré půdy nesnáší. Semeno vyséváme koncem března do poloteplého pařeniště nebo ve skleníku do truhlíčků, kde vzejde během týdne. Můžeme je vysévat také přímo na stanoviště. Za suchého počasí však semeno vzchází nestejně a na záhonech často zůstává dosti prázdných míst. Proto je výhodnější mladé rostlinky předpěstovat v pařeništi a počátkem května je vysazovat na vzdálenost 25 – 30 cm. Vzešlé rostlinky brzy přepichujeme a dobře větráme, protože velmi snadno padají. Přerostlé sazenice se špatně ujímají. Proto musíme mladé, nevytáhlé rostlinky vysazovat včas a sazenice nesmějí přijít hlouběji, než byly v pařeništi. Rostliny snášejí celkem dobře sucho, ale velká vedra jim také neprospívají; proto se musí důkladně zalévat, ale jen v časných ranních hodinách, neboť jinak mnoho uhyne. Rostliny začínají kvést koncem června až počátkem července a kvetou 4 – 6 týdnů.

Godetia se používá na rabata, na záhony a nízké odrůdy do skalek. Vysoké odrůdy se používají k řezu. Rozvité květy sice brzy odkvétají, ale téměř všechna poupata ve váze rozkvetou. Při výsadbě na záhony vysazujeme květiny spíše samostatně než v pestré směsi s ostatními letničkami. Nádherně působí plně rozkvetlé rostliny vysázené ve větších skupinách. Musíme ovšem počítat s náhradní výsadbou po odkvětu. Nízké odrůdy se mohou pěstovat v květináčích, ale vyžadují dosti pečlivé ošetřování.

Semeno je velmi drobné, matné, světle hnědé. V 1 g je 2000 – 3000 semen; klíčivost si udrží 4 roky.