Campanulaceae – Zvonkovité

n. Glockenblume, r. kolokolčik, a. Bellflower, fr. Campanule

Květ této rostliny má tak typický tvar, že po něm byla pojmenována – campanula, tj. zvonek. Rod obsahuje asi 200 botanických druhů, z nichž u nás jich roste 26. Většinou jsou to trvalky, mnohé z nich jsou skalničky.

Z dvouletek je významná jen Campanula medium L. Je to asi 70 cm vysoká rostlina, která v roce, kdy se vysévá, utvoří statnou růžici plstnatých listů. Na jaře příštího roku vyžene stonek, na kterém od konce června do srpna vykvétá pyramidální lata zvonkovitých květů. Květy původních forem jsou zbarveny tmavě modře až fialově. Šlechtěním bylo dosaženo bledě modré, bílé, růžové a světle fialové barvy. U var. calycantha hort. (syn. calycanthema hort., cyclanthema hort., cyclanthema hort.) odpovídá barva kalichu barvě korunky, takže vzniká dojem plného květu. Tomuto typu květu se říká kalichovitý. U nás se pěstuje C. medium – bílý, růžový, šeříkově fialový a tmavě fialový. Rostliny jsou cizosprašné.
Osivo se vysévá v červnu na výsevní záhony nebo do studených pařenišť. Při řídkém výsevu není nutné urostlou sadbu přepichovat. Na trvalé stanoviště vysazujeme rostliny v srpnu ve sponu asi 50 – 60 cm. Půdu vyžadují hlinitou, výživnou. Nesnáší příliš vlhké stanoviště. Podmínkou dobrého přezimování je řádné zakořenění a vývin bohaté listové růžice. Proti silným mrazům není květina příliš odolná, a proto se doporučuje ji přikrývat chvojím.
Zvonky je možné pěstovat také v květináčích. Sadba se vysadí v srpnu do vhodných květináčů, které přezimují ve studeném skleníku. Tam se mohou na jaře přirychlit nebo dopěstovat v hlubším studeném pařeništi.
Tato květina je svým květenstvím velmi nápadná a dekorativní. Lze ji použít samostatně k osázení záhonu nebo ve skupinkách i jednotlivě na smíšená rabata.
Vypadá efektně i jako solitéra va trávníku nebo vysazená ve skupinách před keři. Dekorativní je i ve vysokých vázách nebo miskách.

V 1 g je asi 4300 drobounkých, ploše vejčitých, slámově zbarvených semen. Klíčivost si udrží 3 roky.