Primulaceae – Prvosenkovité

n. Gauchheil, a. Pimpernel

Živá barva květů této rostliny plně odpovídá významu řeckého slova anagelao, tj. rozesmát. Více než 20 druhů roste planě po celém světě.

U nás se pěstuje jen jedna odrůda pod jménem Anagallis coerulea. Grunert (1963) uvádí, že správné pojmenování je Anagallis linifolia L. Rostliny jsou 20 cm vysoké, hustě rozvětvené. Květy jsou 2 cm široké a mají svítivou hořcově modrou barvu, jakou u jiných letniček nenajdeme. V některých cenících je nabízena ještě odrůda ,Coccinea’ s cihlově červenými květy.
Semeno dozrává velmi pozvolna, ale nevypadává. Pozdě na podzim celé rostliny uřízneme a necháme je na papíře doschnout, aby nezplesnivěly. V době sklizně jsou většinou ještě zelené. Rostlina sice bohatě kvete po celé léto, semene se však z rostliny sklidí jen malé množství a i to je většinou málo klíčivé.

Anagallis vyžaduje těžší, ale propustnou výživnou půdu s dostatkem vápna v teplé, slunné poloze. Vlhké půdy nesnáší a při delším deštivém počasí rostliny často hynou. Semeno vyséváme v lednu až v únoru ve skleníku do truhlíčků. Semeno klíčí velmi zvolna, často až 4 týdny, a při klíčení musí mít dostatek vody; proto nesmíme nechat truhlíčky přeschnout. Malé rostlinky po vzejití přepícháme a koncem dubna až počátkem května je vysadíme ven na vzdálenost 20 – 30 cm. Kvetou od června do pozdního podzimu a květy nepoškodí ani slabší mráz. Za deště se květy zavírají.
Pro dlouhou dobu květu a jasnou svítivou barvu se drchnička hodí do nízkých pestrých letničkových záhonů, na rabátka, do skalek a okrasných zídek.

V 1 g je 1200 – 2000 drobných svraskalých semen, která si udrží klíčivost 2 – 4 roky.