Brouci jsou hmyz s kousavým ústním ústrojím. Škodí tím, že okusují nadzemní části rostlin a jejich larvy vyžírají kromě toho lodyhy i semeníky nebo ožírají kořeny.
Velmi rozšířenou čeledí brouků v přírodě jsou nosatci. Poznáme je podle nosce, který je ve skutečnosti protaženou částí hlavy. Jejich larvy jsou beznohé, zavalité, většinou špinavě bílé a mají tmavou hlavu.

Krytonosec kořenový (Stenocarus fuliginosus) způsobuje na listech máku okénkový žír. Je to černý nosatec dlouhý 3 – 4 mm. Jeho larva ožírá kořeny máku.

Ochrana:Porosty včas poprašujeme přípravky na bázi HCH, a to před hlavním kladením vajíček. Brouci začínají klást vajíčka většinou kolem poloviny května, když předtím asi dva týdny ožírali listy.

Krytonosec makovicový (Ceutorrhynchus macula-alba) způsobuje škody tím, že jeho larvy vyžírají semena a vnitřní přepážky makovic. Jsou bílé, beznohé, měsíčkovitě zahnuté.

Ochrana: Rostliny poprašujeme od konce května do konce června několikrát přípravky HCH nebo směsí DDT a HCH v poměru 1 : 1. Napadené makovice otrháváme a pálíme, dokud jsou v nich larvy.

Krytonosec zelný (Ceutorrhynchus pleurostigma) je vážným škůdcem rostlin z čeledi brukvovitých (hlavně letní fiala, chýr, košťálová zelenina, tuřín, ředkev). Je to malý nosatec (2 – 3 mm dlouhý) šedočerné barvy. V Evropě má jediné pokolení do roka; žijí tu však dva kmeny, které se liší vývojovým cyklem. Jarní kmen jsou přezimující brouci, kteří se probouzejí v březnu, v dubnu a v květnu kladou vajíčka; noví brouci se líhnou koncem července nebo začátkem srpna. Letní kmen jsou přezimující larvy; brouci se objevují počátkem června, kladou vajíčka až v druhé polovině srpna a z těch se před zimou líhnou larvy.

Ochrana: Napadené rostliny odstraňujeme i s květy a pálíme. Sazenice před výsadbou postříkáme přípravky HCH 2krát v pařeništi a 2krát ještě po výsadbě. Značně se také sníží napadení, zavláčíme-li před výsadbou do půdy HCH v dávce 60 kg/ha.

Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) způsobuje na listech hrachoru, vlčího bobu (Lupinus sp.) aj. požery ve tvaru půlkruhu od kraje listů. Je to šedohnědý nosatec dlouhý 6 – 7 mm. Jeho larvy se živí hlízkami na kořenech vlčího bobu.

Ochrana: Porosty ošetřujeme arzénovými přípravky, DDT nebo HCH a dbáme n dobrou výživu semenáčků.

Nosatčík (Apion sp.). Jsou to tmaví drobní brouci (2 až 3 mm) s dlouhým štíhlým noscem. Ožírají listy, květy a poupata a jejich larvy vyžírají chodbičky v kořenech nebo stoncích. Z květin poškozují nejčastěji náprstníky.

Ochrana: Brouky hubíme poprachy nebo postřiky arzénovými přípravky, DDT, HCH nebo organofosfáty. Rostliny silně poškozené larvami ničíme, dokud jsou v nich ještě zalezlé larvy.

Krytonosec z rodu Baris škodí rezedě a mnoha druzích z čeledi brukvovitých. Má podobný životní cyklus jako krytonosec zelný (Ceutorrhynchus pleu rostigma). Období výskytu jednotlivých jeho vývojových stadií nejsou však dosud podrobně známa.

Ochrana: Je stejná jako u krytonosce zelného.

Slunéčko vojtěškové (Subcoccinella 24-punctata) škodí na karafiátech. Jeho larvy na rozdíl od larev ostatních druhů slunéček, které se živí hmyzem, vykusují spodní pokožku a mezofyl listů v úzkých rovnoběžných páscích, seskupených do obloučkovitých řad. Jsou 5 – 6 mm dlouhé, dosti zploštělé, v obryse elipsovité, barvy světle žluté nebo šedavé s červenými skvrnami.

Ochrana: Larvy sbíráme a kultury ošetřujeme arzénovými přípravky, DDT nebo HCH.

Dřepčíci (Halticae) vykusují drobné dírky v listech, hlavně na brukvovitých rostlinách – na letních fialách, chýru, tařici a rezedě. Dospělí brouci se objevují většinou již v dubnu ve velkém množství. Na našem území se vyskytuje několik druhů dřepčíků. Dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes) je celý černý, dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum) má dva podélné pruhy na krovkách. Tyto druhy mají v roce jen jednu generaci.

Ochrana: Začátkem dubna je třeba rostliny poprášit nebo postříkat přípravky DDT nebo HCH.