Bakteriózy jsou způsobovány baktériemi, většinou jednobuněčnými organismy, které se velmi rychle množí dělením. Stejně jako houby nemají baktérie chlorofyl, a proto jsou odkázány výživou jen na ústrojné látky, o které ochuzují rostliny. Baktérie žijí v mezibuněčných prostorách pletiv nebo ve svazcích cévních, přičemž vylučují jedovaté látky, jimiž rozpouštějí stěny buněk. Baktérie vnikají do rostlin většinou poraněnými místy nebo průduchy.

Bakteriózy se šíří zamořenou půdou, při vegetativním množení a někdy i semeny; dále je roznáší také hmyz a člověk, a to nářadí, na rukou atd.

Napadení baktériemi se projevuje na kulturách letniček a dvouletek nejčastěji skvrnitostí listů (např. bakteriální skvrnitost begónie – Xanthomonas begoniae) a vadnutím rostliny (například bakteriální vadnutí fialy a chýru – Xanthomonas matthiolae). Bakterióza označovaná jako nádorovitost (Pseudomonas tumefaciens) vyvolává tvorbu nádorů na kořenových krčcích jednoletých a vytrvalých plaměnek, pivoněk, jiřin, chryzantém, pelargónií, různých okrasných a ovocných stromů a keřů.

Ochrana: Přímá ochrana chemickými látkami není zatím spolehlivě vyřešena. Napadené rostliny odstraňujeme i se zemí a pálíme je. Po práci s nimi si umyjeme ruce a dezinfikujeme nářadí. Dodržujeme správnou agrotechniku, protože slabé rostliny jsou k bakteriálním chorobám nejnáchylnější. Důsledně hubíme živočišné škůdce. Ani ze slabě napadených rostlin nebereme řízky a semena.