Begoniaceae – Kysalovité

Tento rod byl pojmenován na počest Michaela Begona, který byl v 17. století guvernérem v St. Domingu. Více než 400 druhů je rozšířeno v tropické a subtropické části Ameriky, Afriky a Asie. Většinou vytrvalé rostliny jsou dužnaté s jemným olistěním; nejlépe se jim daří v polostínu a ve stínu. Plné slunce snášejí jen málo. Většina pěstovaných druhů jsou skleníkové rostliny a jen druh Begonia semperflorens řadíme pro způsob pěstování a použití mezi letničky. Lidově se nazývají voskovky nebo ledovky.

Begonia gracilis H. B. K. pochází z Mexika, kde roste na slunných stanovištích. Kvete v létě. Je nízká, hustě rozvětvená a má velmi mnoho drobných květů. Je odolná proti chladnému a vlhkému počasí.

Begonia semperflorens LINK et OTTO pochází z Brazílie. Je robustnější, květů má méně, ale květy i listy jsou větší než u B. gracilis.

Oba tyto druhy se velmi často křížily a dnes se v čistých formách již nevyskytují. Všechny nynější odrůdy se spojují pod společným názvem Begonia semperflorens hort.
První kříženec velkokvětých B. semperflorens uvedl Lemoin v r. 1884. Od té doby, přestože barevná stupnice zůstává velmi chudá (květy jsou bílé, růžové nebo červené), bylo vyšlechtěno velmi mnoho odrůd, z nichž některé si byly velmi podobné, a sortiment bylo nutno omezit. Při srovnávacích pokusech, které se prováděly v mnoha státech (Německo, Švýcarsko, Anglie, Holandsko) se například zjistilo, že jedna a táž odrůda byla uváděna až pod šesti jmény. Již v roce 1936 bylo v Německu z 94 odzkoušených odrůd doporučeno k dalšímu pěstování jen 30, v posledních letech z 84 odrůd jen 24. Mezi nejnovějšími odrůdami stále více převládají odrůdy heterózní, které se vyznačují naprostou vyrovnaností porostu, bohatým květenstvím a větší odolností proti nepříznivému počasí (vlhko a sucho) než ostatní odrůdy. V posledních letech byly na šlechtitelské stanici v Jaroměři vyšlechtěny velmi pěkné heterózní odrůdy, které se plně vyrovnají zahraničním, o čemž svědčí jejich ocenění na zahraničních výstavách. Ve většině ceníků a v literatuře se begónie rozdělují podle výšky na vysoké, polovysoké a nízké v těchto skupinách se dále rozdělují na zelenolisté a červenolisté. Podle barvy květu se třídí na bílé, světle růžové, tmavě růžové a červené.

V našem sortimentu je celkem 14 odrůd, z toho je 6 původních československých odrůd. B. seperflorens – ’Kouzelnice’ – 15 cm vysoká, světle šarlatová s načervenalým listem, ’Ohnivé moře’ je 15 cme vysoká, zářivě tmavě šarlatová. B. semperflorens gracilis – ’Rose Bois de Vaux’ – 20 cm vysoká, bílá, ’Bílá perla’ – sněhobílá se světle zeleným listem, 20 cm vysoká, ’Zimní pohádka’ – 25 cm vysoká, lososová, ’Carmen’ – 25 cm vysoká, růžová s tmavým listem, ’Indiánka’ – 25 cm vysoká, červenokvětá s tmavým listem, ’Luminosa compacta Opava’ – zářivě šarlatová, 15 cm vysoká, s tmavým listem, ’Padolí’ – 20 cm vysoká, růžová se zeleným listem, heterózní, ’Skalka’ – 20 cm vysoká, heterózní, světle červená se zeleným listem, ’Turov’ – 20 cm vysoká, heterózní, růžová s bronzovým listem, ’Růžový keříček’ – 20 cm vysoká, světle růžová, zelenolistá, ’Oreb’ – 15 cm vysoká, karmínově růžová s bronzově hnědým listem, ’Trenčín’ – 15 cm vysoká, heterózní, šarlatově červená s listem zeleným, slabě načervenalým, ’Plhov’ – 15 cm vysoká, heterózní, šarlatově červená s hnědočerveným listem, ’Podkrkonoší’ – 15 cm vysoká, heterózní, karmínově růžová, zelenolistá.

Pro letní kvetení vyséváme osivo od konce prosince do poloviny ledna. Předpěstování sazenic je velmi náročné na ošetřování. Truhlíky, květináče nebo kameninové misky, které k výsevům používáme, se před setím dobře očistí, popřípadě dezinfikují. Nejvýhodnější je vysévat osivo vždy do nových nádob. V podniku, kde se zásoba květináčů každým rokem doplňuje, je to jednoduché. Nové květináče použijeme nejprve pro výsev a pak pro výsadbu. Pro výsev používáme směs staré listovky, vřesovky a rašeliny s říčním pískem. Zemina má být jemně prosátá, pokud možno beze zbytků zetlelého listí, aby mladé rostlinky nenapadly různé choroby. Nádoby naplníme zemí asi 1 cm pod okraj, povrch urovnáme a vysetá semena nezasypáváme. Nádoby přikryjeme sklem, a než semena vyklíčí, dáváme na sklo papír, aby povrch tak snadno nevysychal. Vodu, která se usazuje na skle, musíme každý den otřít. Jakmile semena vyklíčí, papír brzy potom i skleněné tabulky odstraníme. Semeno vzchází nejlépe při teplotě 20 – 22 °C. Vzejde během 14 dnů.
Také se osvědčil výsev přímo na množárenský záhon. Na vrstvu hrubšího písku dáme asi 2 cm vysokou vrstvu jemně prosátého čistého říčního písku. Povrch půdy laťkou urovnáme a vyseté místo ohradíme páskami ze skla, které přikryjeme tabulkou skla, stejně jako se přikrývají truhlíčky. Písek pro výsev před použitím dobře propereme a necháme promrznout. Rostliny vyseté do písku se velmi dobře přepichují a jsou vzdorné proti chorobám. Musí být však přepíchány dříve, protože pro nedostatek živin v písku přestávají brzy růst.
Mladé semenáčky přepichujeme asi za 3 – 4 týdny do truhlíčků do stejné směsi zeminy, v jaké byl výsev. Přepíchané sazenice dáme do skleníku, kde udržujeme teplotu 15 – 18 °C. Pro výsev i přepichování používáme pokud možno přiměřeně vlhkou propařenou zeminu. Za podmračného počasí zaléváme rostliny velmi opatrně a ve skleníku udržujeme spíše sušší vzduch. Koncem března až počátkem dubna, jakmile to počasí dovolí, vysazujeme rostlinky do pařeniště. K pařeništní zemině přidáváme listovku a povrch posypeme pískem. Pod okno sázíme asi 160 rostlin. Pařeniště opatrně větráme a za prudkého slunce stínujeme. Později větráme více a přestaneme stínovat. Před výsadbou rostliny včas otužujeme, aby se na stanovišti dobře ujímaly a nebyly spáleny sluncem. Rostliny snášejí velmi dobře přesazování, a proto není třeba je předpěstovávat v květináči. Nesnášejí však vůbec mráz, a proto se vysazují již s květnem. Kvetou po celé léto až do podzimu, dokud je nezničí mráz.

Begonia seperflorens je dnes nepostradatelná při parkových výsadbách, při osazování ornamentálních prvků zámeckých zahrad a při sadovnických úpravách veřejných prostranství. Vysazuje se na obruby, na nízká rabata i do pestrých květinových záhonů. Některé nízké odrůdy jsou vhodné pro květináče, truhlíčky nebo kameninové mísy.

Semeno je velmi drobné, oválné, žlutooranžové. V 1 g je asi 75 000 semen; klíčivost si udrží 2 – 3 roky.